Zavřít okno

KempHoogstad daňové novinky 07/2015

KempHoogstad daňové novinky 07/2015

1. Informace Generálního finančního ředitelství

Kontrolní hlášení

Jak jsme vás již informovali v minulém roce, bude s účinností od 1. ledna 2016 zavedena nová povinnost v oblasti DPH, a to podávání tzv. kontrolního hlášení. Ministerstvo financí nyní zveřejnilo na svých webových stránkách podrobnější informace ke kontrolnímu hlášení včetně příslušného formuláře a předběžných pokynů k jeho vyplnění, aby měly daňové subjekty možnost začít se na tuto novou povinnost připravovat. Tyto informace však mohou být v průběhu roku 2015 ještě aktualizovány. Níže shrnujeme vybrané podstatné informace:

Co je kontrolní hlášení a kdo bude povinen kontrolní hlášení podávat?

Kontrolní hlášení vychází z evidence pro účely DPH, kterou jsou plátci již v současnosti povinni vést. Do hlášení se budou uvádět údaje z vystavených i přijatých daňových dokladů, a to i ze zjednodušených a dalších dokladů, týkající se všech plnění, která zakládají povinnost podat kontrolní hlášení (viz níže). Co konkrétně bude obsahem hlášení, neudává zákon, ale příslušný formulář. Základ budou tvořit údaje typu DIČ odběratele či dodavatele, evidenční číslo dokladu, datum uskutečnění plnění resp. datum povinnosti přiznat daň, základ daně a daň.

Kontrolní hlášení budou podávat osoby registrované k DPH v tuzemsku jako plátci daně, přičemž není rozhodné, zda se jedná o tuzemský nebo zahraniční subjekt.

Povinnost kontrolního hlášení se naopak nebude vztahovat např. na osoby identifikované či na plátce, kteří uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

Kdy bude plátce povinen kontrolní hlášení podávat?

Povinnost podat hlášení plátci vznikne, pokud ve sledovaném období

  • přiznává daň na výstupu, nebo
  • uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, nebo
  • uplatňuje nárok na odpočet daně na vstupu, nebo
  • uskutečnil plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato.

Sledovaným obdobím, za které se kontrolní hlášení bude podávat je v případě plátce-právnické osoby kalendářní měsíc (bez ohledu na jejich zdaňovací období) a v případě plátce-fyzické osoby její zdaňovací období. Lhůtou pro podání kontrolního hlášení je v případě právnických osob, 25 dnů po skončení příslušného kalendářního měsíce. V případě fyzických osob je lhůta pro kontrolní hlášení shodná se lhůtou pro podání přiznání k DPH tj. 25 dní po skončení zdaňovacího období.

Jaká bude forma podání kontrolního hlášení?

Kontrolní hlášení bude nutno podávat elektronicky, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
Kontrolní hlášení může mít obdobně jako v případě daňových přiznání podobu řádného, opravného (oprava původně tvrzených údajů ještě ve lhůtě pro podání řádného hlášení) a následného hlášení (oprava původně tvrzených údajů po lhůtě pro podání řádného hlášení). Následné kontrolní hlášení má plátce povinnost podat již do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů, přičemž následné kontrolní hlášení nebude podáváno pouze jako rozdíl proti dříve podanému kontrolnímu hlášení, ale znovu - tedy jako úplné se všemi údaji za předmětné období s promítnutím oprav.

Jak může být neplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením sankcionováno?

S kontrolním hlášením je spojena řada možných sankcí. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu zákonná povinnost uhradit pokutu ve výši:

  • 1 000 Kč, pokud jej podá dodatečně bez vyzvání správce daně;
  • 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval;
  • 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení;
  • 50 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.

Dále má správce daně zákonnou povinnost (nad rámec výše uvedeného):

  • uložit pokutu až do 50 000 Kč tomu, kdo na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení;
  • pokutu až do 500 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.

K aplikaci DPH při plnění mezi zřizovatelem a provozovnou při účasti ve skupině

Generální finanční ředitelství vydalo informaci k uplatňování DPH mezi zřizovatelem a provozovnou, a to v návaznosti na závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie C-7/13 Skandia America Corp. V tomto případě Evropský soudní dvůr rozhodl tak, že služby, poskytnuté zřizovatelem usazeným ve třetí zemi jeho provozovně usazené v některém z členských států představují v případě, že je tato provozovna členem skupiny, zdanitelná plnění.

Generální finanční ředitelství na základě tohoto rozsudku rozhodlo, že nadále bude v praxi aplikovat pouze takový výklad, že v případech, kdy se provozovna stane součástí skupiny, která je ve smyslu zákona o DPH považována za jedinou osobu povinnou k dani, se musí plnění poskytnutá zřizovatelem provozovně považovat za plnění poskytnutá celé skupině. Taková plnění se tudíž nekvalifikují pro účely DPH jako plnění vnitropodniková a hodnotí se jako plnění od jiné osoby tj. budou předmětem daně. Obecně by měl být tento přístup uplatněn nejen v takové situaci, která byla předmětem projednávaného případu, ale vždy, pokud bude provozovna či zřizovatel součástí skupiny a budou mít sídlo v tuzemsku resp. ve třetí zemi či v jiném členském státě, či naopak.

V minulosti zveřejněná stanoviska např. v rámci koordinačního výboru, která připouštěla za určitých podmínek i jiný přístup, již nebudou platná.

2. Schválené změny legislativy

Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti v oblasti DPH u obilovin a technických plodin

V červnu vláda schválila nové nařízení, kterým s účinností od 1. července 2015 dojde k rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti v oblasti DPH tak, že bude aplikován na veškeré komodity, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 a 12 - obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy. Režim se aplikuje při překročení základu daně 100 000 Kč.

Dosud byl režim aplikován v oblasti obilovin pouze u kukuřice a pouze u některých technických plodin jako např. sójových bobů, semen řepky a řepky olejky, slunečnicových semen, hořčičných semen, makových semen a cukrové řepy (u této plodiny schválená účinnost až od 1. září 2015).

Novela zákona o investičních pobídkách

Od 1. května nabyla účinnosti novela zákona o investičních pobídkách, která zavádí nové typy investičních pobídek a zároveň odstraňuje některé limitující překážky:

  • Mezi podporované oblasti doposud patřily zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb. V rámci center strategických služeb se podpora nově rozšíří i na datová centra a call centra.
  • Rozšiřuje se okruh okresů, ve kterých bude dostupná hmotná podpora vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců.
  • Vzniká institut zvýhodněných průmyslových zón, ve kterých budou poskytovány atraktivnější investiční pobídky, například vyšší hmotná podpora na nová pracovní místa či zcela nová pobídka - osvobození od daně z nemovitých věcí na 5 let.
  • Snižuje se minimální požadovaný počet nově vytvořených pracovních míst u činností s vysokou přidanou hodnotou a navyšují se limity pro poskytnutí finanční podpory strategickým investičním akcím na pořízení dlouhodobého majetku až do výše 12,5 % způsobilých nákladů.
  • Zmírňují se některé sankce a omezení, a to zejména v oblasti převodních cen a přeměn společností. Porušení stanovených podmínek v těchto oblastech již nově nepovede k celkové ztrátě investičních pobídek. Pokud příjemce investiční pobídky např. zvýší základ daně pro výpočet slevy obchodními operacemi se spojenými osobami tak, že nebude dodrženo správné nastavení převodních cen, nebude již povinen vracet slevu na dani za všechna uplynulá období, ale bude povinen snížit příslušným způsobem slevu na dani v daném zdaňovacím období.

Novela zákona o dani z nemovitých věcí

V květnu byla zveřejněna ve sbírce novela zákona o dani z nemovitých věcí, která nabude účinnosti 1. ledna 2016. Účelem novely bylo především odstranění nepřesností a nejasností v některých ustanoveních zákona, a to zejména těch, která byla předmětem úprav v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Níže uvádíme některé oblasti, kterých se novela týká:

  • Upřesnění předmětu daně z pozemků, zejména v souvislosti s pozemky, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek v budově bytového domu.
  • Upřesnění předmětu daně ze staveb a jednotek tak, aby bylo zřejmé, že předmětem této nejsou rozestavěné stavby, ale jen stavby dokončené nebo způsobilé užívání.
  • Úpravy ve vymezení stavebního pozemku v souvislosti s výstavbou staveb, které budou osvobozeny od daně ze staveb jako např. vodárenské objekty či stavby sloužící zajištění hromadné osobní přepravy.
  • Upřesnění podmínek pro osvobození staveb či jednotek, ve kterých je energie z biomasy získávána jiným způsobem než jejím přímých spalováním a omezení osvobození od daně ze staveb z důvodu změny lokálního systému vytápění pevnými palivy v návaznosti na jejich napojení na systém dálkového vytápění.
  • Použití sazby 10,- Kč za m2 u staveb a jednotek užívaných k podnikání ve vazbě na jejich zařazení do obchodního majetku pro účely daně z příjmů, s výjimkou budov obytných domů a jednotek, které nezahrnují jiný nebytový prostor než sklep nebo komoru.
  • Nově nebude poplatník sankcionován pokutou, pokud podal daňové přiznání na nižší daň po lhůtě pro jeho podání, avšak za předpokladu, že k podání nebyl vyzván správcem daně.

3. Očekávané změny v oblasti správy daní

Evropský parlament přijal nová pravidla v oblasti boje proti praní špinavých peněz, daňovým trestným činům a financování terorismu. Směrnice zaváže členské státy Evropské unie k vytvoření centrálních registrů, které budou obsahovat informace o skutečných vlastnících (tzv. "beneficial owners") podnikatelských subjektů a dalších právnických osob, včetně svěřeneckých fondů.
K informacím z centrálních registrů budou mít přístup příslušné orgány a finanční zpravodajské služby, a to bez omezení. Za určitých podmínek či omezení, budou mít k informacím přístup:

  • tzv. „povinné osoby" (např. banky provádějící hloubkovou kontrolu klienta),
  • tzv. „osoby s oprávněným zájmem" v souvislosti s podezřením např. na praní špinavých peněz, financování terorismu, korupci či daňové podvody; nebo
  • veřejnost.

Povinné osoby, kterými budou např. banky, auditoři, právníci, daňoví poradci, realitní makléři, kasina a další subjekty, budou muset plnit specifické oznamovací povinnosti o podezřelých transakcích svých klientů a dále provádět tzv. hloubkovou kontrolu svých klientů spočívající mimo jiné ve zjištění a ověření údajů o totožnosti subjektu, jeho skutečného vlastníka a sledování transakcí prováděných v průběhu obchodního vztahu.

Dále bylo v této souvislosti schváleno nařízení o převodech finančních prostředků, jehož cílem je zvýšit vystopovatelnost plátců a příjemců, jakož i jejich majetku. Pro zajištění předávání informací v platebním řetězci bude zaveden systém, který uloží poskytovatelům platebních služeb povinnost doprovázet převody peněžních prostředků informacemi o plátci a příjemci.

Členské státy budou muset směrnici implementovat do svých vnitrostátních předpisů do dvou let.

Návrh celostátní působnosti finančních a celních úřadů v oblasti vyhledávací a kontrolní

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s vybranými opatřeními proti daňovým únikům. Návrh zákona je nyní v připomínkovém řízení.

Navrhované změny se mimo jiné týkají zavedení celostátní územní působnosti finančních a celních úřadů, a to zejména pro účely postupu k odstranění pochybností a daňové kontroly. V současnosti mají tyto úřady územní působnost omezenou na oblast příslušných krajů, což jim v zásadě brání provádět vyhledávací činnost a kontrolní postupy mimo tuto územní působnost ve vztahu k subjektům, pro které nejsou místně příslušné.

Nová úprava by měla napomoci vyřešit stávající situaci, kdy frekvence provádění kontrol je u jednotlivých finančních a celních úřadů rozdílná v návaznosti na jejich kapacitní, organizační či materiální možnosti. V současnosti je totiž v některých regionech (typicky Praha) dána nižší pravděpodobnost, že daňový subjekt bude podroben daňové kontrole či jinému kontrolnímu postupu. Takový stav zapříčiňuje mimo jiné účelové přemisťování sídel daňovými subjekty za účelem vyhnutí se daňovým kontrolám. Celostátní působnost finančních a celních úřadů by měla umožnit provádět kontroly v místě a čase, kdy to okolnosti výkonu správy daní vyžadují tj. bez omezení místní příslušností.

Zavedení celostátní působnosti by mělo dále umožnit, aby všechny informace týkající se jednoho případu, který zahrnuje více daňových subjektů spadajících do příslušnosti různých finančních úřadů, byly koncentrovány u jednoho finančního úřadu, který bude schopen posoudit případ v celé jeho šíři. Toto by mělo zefektivnit např. kontroly související s daňovými úniky realizovanými formou karuselového podvodu na DPH.

Návrh změn v oblasti mezinárodní výměny informací

Připomínkovým řízením prošel také návrh změn v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní, kterými by měla Česká republika transponovat do své legislativy změny vyplývající z příslušné evropské směrnice a zároveň globální standardy pro automatickou výměnu informací o finančních účtech vyplývající z přistoupení České Republiky k mnohostranné dohodě o automatické výměně informací o finančních účtech, kterou podepsalo 52 zemí. Smyslem těchto opatření je zakotvit pro finanční instituce povinnost zpracování a reportování údajů o majitelích jimi vedených účtů - rezidentech ostatních zemích, a tak zabránit občanům, aby se vyhýbali zdaňování příjmů tím, že své příjmy budou převádět na zahraniční účty.

Návrh zákona se snaží v maximální míře sjednotit nově zaváděné povinnosti finančních institucí na základě výše zmíněné mnohostranné dohody s povinnostmi, které již dnes mají podle tzv. Dohody FATCA uzavřené mezi Českou republikou a USA a účinné od počátku letošního roku. Dohody FATCA byly totiž vzorem evropským předpisům i společnému standardu oznamování vytvořenému OECD.

Navrhované změny by měly zohlednit i související navrhované zrušení evropské směrnice o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb a potažmo její transpozici v českém zákoně o daních z příjmů, neboť její účel bude v zásadě nahrazen nově zavedenými globálními standardy.

Účinnost změn je navrhována k 1. lednu 2016, přičemž k prvnímu reportování budou finanční instituce povinny v roce 2017.

Vláda schválila návrh zákona o evidenci tržeb

V minulých novinkách jsme vás informovali o návrhu zákona o evidenci tržeb. Vláda nyní návrh schválila, a to bez zásadních věcných změn. Elektronická evidence tržeb by měla být zaváděna postupně od prvního čtvrtletí roku 2016, a to nejdříve v sektoru stravovacích a ubytovacích služeb, v následujícím čtvrtletí v sektoru maloobchod a velkoobchod.

V souvislosti s tímto zákonem schválila vláda návrh na snížení DPH v oblasti stravovacích služeb z 21 na 15 % s výjimkou alkoholických nápojů, a to od 1. ledna 2016 a dále návrh na slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob ve výši 5 000,- Kč, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb, a to z důvodu kompenzace zvýšených nákladů, které jim nastanou v souvislosti s účinností zákona.

4. Navrhované změny v oblasti daně z příjmů

Součástí návrhů legislativy související s výše uvedenými změnami v oblasti správy daní, je také několik úprav v oblasti daně z příjmů. Níže některé z nich uvádíme:

Kategorizace příjmů z provozu výroben elektřiny

V důsledku novely energetického zákona nebude již v některých případech k provozu výroben elektřiny požadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem (v případě instalovaného výkonu do 10 kW). V návaznosti na tuto změnu, by měly být příjmy fyzických osob z takovýchto výroben považovány za ostatní příjmy zdaňované v rámci §10 zákona o daních z příjmů, tj. nebudou zdaňovány jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.

Omezení osvobození podílů na zisku

Další navrhovaná změna vyplývá z novelizace směrnice o mateřských a dceřiných společnostech. Cílem novelizace je zamezení dvojího nezdanění v případě hybridních úvěrových nástrojů a také v případech, kdy v některých členských státech lze platby deklarované jako rozdělení zisku v rámci přeshraničních vztahů uplatnit ve státu plátce jako položku snižující základ daně a ve státu příjemce jako platby rozděleného zisku osvobozené od daně. Na základě související novely zákona o daních z příjmů tudíž nebude možné na podíly na zisku, které představují u dceřiné společnosti položku snižující základ daně, uplatnit osvobození.