Zavřít okno

KempHoogstad daňové novinky 6/2017

KempHoogstad daňové novinky 6/2017

Účinnost novely daňových zákonů od 1. července 2017

Novela daňových zákonů, o které jsme Vás již dříve informovali, byla vyhlášena ve sbírce zákonů 16. června a nabude účinnosti 1. července 2017. Od tohoto dne bude účinná většina změn týkajících se daně z přidané hodnoty. Účinnost změn týkajících se daně z příjmů se ve většině případů projeví až ve zdaňovacím období roku 2018 (resp. zdaňovacím období začínajícím 1. července 2017 či později, je-li zdaňovacím obdobím hospodářský rok), avšak i zde budou určité výjimky. Již nyní je jasné, že některé změny, zejména v oblasti DPH, přinesou opět do praxe určité nejasnosti při jejich aplikaci. Očekává se, že k některým změnám vydá Generální finanční ředitelství v blízké době informaci, v níž poskytne svůj výklad.

Níže upozorňujeme na účinnost některých změn, které považujeme za významné:

Změny v DPH účinné od 1. července 2017

(i) Změny při povinnosti přiznání DPH k okamžiku přijetí úplaty

Zákon nově stanoví, že povinnost odvést DPH z přijaté úplaty či přiznat osvobození plnění při přijetí úplaty se uplatní jen tehdy, pokud je ke dni přijetí úplaty dostatečně známo předmětné zboží nebo služba, sazba daně a místo plnění. Nově tedy budou v praxi častěji nastávat situace, kdy z přijaté platby nemusí být odvedena DPH. Může jít např. o situace, kdy se platba bude vztahovat k více plněním podléhajícím různým sazbám DPH či může být využita na více různorodých plnění, přičemž předem není známo, na jaká plnění platba bude použita.

Tato změna může mít již od 1. července dopad nejen v oblasti poskytování různých poukázek či předplacených služeb, ale u jiných druhů zálohových plateb. Způsob, jak dalece musí být předmětné zboží či služba předem vymezeno (např. z hlediska konkrétního výrobku či pouze druhu zboží) totiž ze zákona přímo nevyplývá. Jakým způsobem bude tuto otázku vykládat finanční správa, bude zřejmé až po vydání oficiální Informace GFŘ.

(ii) Předmět finančního leasingu dlouhodobým majetkem pro účely DPH

Předměty finančního leasingu přenechané k užívání po 30. červnu 2017 budou považovány za dlouhodobý majetek nájemce pro účely DPH a uplatněný odpočet DPH tak bude podléhat případné následné úpravě při změně užívání tohoto majetku.

(iii) Změny ve stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění

Dochází ke zrušení specifického stanovení DUZP u opakovaných plnění a u převodu práv. Dále DUZP u dlouhodobých plnění přesahujících 12 měsíců nastává ke konci kalendářního roku.

(iv) DPH v případě manka a škody

Nově jednoznačně vzniká povinnost dodatečné úpravy uplatněného odpočtu DPH u majetku, kdy došlo následně k jeho zničení, ztrátě či odcizení a toto není dostatečně doloženo a potvrzeno.

(v) Zrušení specifické úpravy při aplikaci DPH v rámci společnosti (sdružení)

Zákon nebude režim DPH v případě společnosti (sdružení) již vůbec upravovat a ruší tedy související specifická ustanovení (např. nově budou moci být ve sdružení plátci i neplátci). Společníci se však mohou rozhodnout postupovat nadále dle stávající úpravy, avšak nejdéle do konce roku 2018. Dřívější ukončení postupu dle stávající úpravy jsou společníci povinni správci daně oznámit ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, v němž podle stávající úpravy postupovali naposledy. Zachování stávajícího přístupu však bude pravděpodobně výhodné, dokud nebudou vyjasněny otázky, které tato nová praxe jistě vyvolá.

(vi) Režim přenesení daňové povinnosti u dalších druhů plnění

Nově se tento režim uplatní u některých specifických plnění jako např. poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce, dodání nemovité věci prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji nebo dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky.

Změny v dani z příjmů - účinné již pro zdaňovací období roku 2017

(i) Vyšší částky daňového zvýhodnění na děti platí pro celé zdaňovací období roku 2017, avšak v zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti se poprvé zohlední při zúčtování za měsíc červenec.

(ii) Snížené maximální částky paušálních výdajů OSVČ nebo poplatníků s příjmy z pronájmu a související nově zavedená možnost uplatnění slev na dani budou sice povinně platit až od zdaňovacího období roku 2018, avšak poplatníci mají možnost uplatnit novou úpravu již za zdaňovací období roku 2017.

(iii) Změny týkající se finančního leasingu se uplatní na smlouvy o finančním leasingu, u kterých byl předmět přenechán uživateli po 1. červenci 2017.

(iv) Podle stávajícího znění zákona se osvobození příjmů fyzické osoby z prodeje podílu v obchodní korporaci nevztahovalo na situaci, kdy šlo o prodej podílu nabytého v důsledku vkladu společníka ve prospěch vlastního kapitálu (např. i peněžitého vkladu do ostatních kapitálových fondů) uskutečněného do 5 let před prodejem. Již pro zdaňovací období započatá v roce 2017 bude toto omezení platit pouze na případy nepeněžitých vkladů.

Změny v dani z příjmů - účinné až od zdaňovacího období 2018 avšak s vazbou na rok 2017

(i) Možnost prodloužení doby odepisování nehmotného majetku a možnost odepisování technického zhodnocení širším okruhem poplatníků (např. podnájemcem) bude moci být využita až od zdaňovacího období 2018 (resp. zdaňovacího období začínajícího 1. července 2017 a později, je-li zdaňovacím obdobím hospodářský rok), a to u nehmotného majetku, u něhož bylo zahájeno odepisování od 1. července 2017, resp. u technického zhodnocení dokončeného a uvedeného do užívání od 1. července 2017.

(ii) Nová úprava týkající se aplikace srážkové daně v některých případech by se měla dle dostupného výkladu ministerstva financí v zásadě použít na příjmy spadající do zdaňovacího období 2018, resp. zdaňovacího období začínajícího 1. července 2017 a později, je-li zdaňovacím obdobím hospodářský rok (tj. nikoliv ve vazbě na den povinnosti provést srážku, ale ve vazbě daného příjmu k určitému zdaňovacímu období poplatníka). Týká se to např. srážkové daně u výplaty záloh na podíl na zisku, srážkové daně z bezúplatných plnění plynoucích nerezidentům a srážkové daně z vkladů plynoucích veřejně prospěšným poplatníkům či společenstvím vlastníků.

Zajímavá výkladová stanoviska GFŘ

Generální finanční ředitelství zveřejnilo stanoviska k nemožnosti osvobození převodu bytových jednotek v jiných než bytových domech a ke způsobu zdaňování příjmů fyzických osob z provozování fotovoltaických elektráren. V obou případech jde o stanoviska, která reagují na určité nesrovnalosti mezi zněním zákona a původním záměrem zákonodárce. Podstatné je, že finanční správa v praxi původně aplikovala i jiný přístup, než který je nyní prezentován v rámci stanovisek. To může dotčeným daňovým subjektům způsobit určité komplikace.

Daň z nabytí nemovitých věcí u nových bytových jednotek v jiných než bytových domech

Podle nově zveřejněného stanoviska Generálního finančního ředitelství je možné při převodu vlastnictví k bytové jednotce uplatnit osvobození od daně z nabytí nemovitostí vztahující se k prvním převodům nových bytových jednotek pouze v těch případech, kdy se jedná o bytovou jednotku v bytovém domě, tj. nelze je uplatnit např. u bytových jednotek v rodinných domech či víceúčelových stavbách.
Toto stanovisko vychází ze striktního výkladu ustanovení §7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření o dani z nabytí nemovitostí, dle kterého je možné příslušné osvobození při prvním převodu vlastnictví nových jednotek uplatnit pouze u jednotek v bytovém domě nebo při převodu vlastnictví rodinného domu (tj. nikoliv bytových jednotek v něm vymezených).
Ačkoliv záměrem zákonodárce pravděpodobně nebylo, aby byly bytové jednotky v rodinných domech či jiných stavbách z výše uvedeného osvobození vyjmuty, což potvrzuje i důvodová zpráva, ze stávajícího znění zákona lze tento závěr dovodit. Nemožnost osvobození v tomto případě tak platí již od 1. ledna 2014, tj. od účinnosti zákonného opatření a není ovlivněna ani novelou účinnou od 1. listopadu 2016, která sice přinesla určité změny v oblasti osvobození nových staveb, ale bytové jednotky v jiných než bytových domech do osvobození explicitně nezahrnula. V poslanecké sněmovně se však již nachází návrh novely, která by měla osvobození převodu bytových jednotek v rodinných domech umožnit.
Generální finanční ředitelství připouští, že v praxi finanční správa v minulosti osvobození u převodu nové bytové jednotky v rodinném domě či jiné stavbě v některých případech akceptovala, avšak tento postup nebyl správný. Proto vydalo Generální finanční ředitelství sdělení, v němž na tento problém upozorňuje a vyzývá poplatníky, kteří osvobození v rozporu se stávajícím zněním zákonného opatření uplatnili, aby podali daňová přiznání a daň doplatili. Současně byly v této souvislosti vydány informace k možnosti žádat o posečkání úhrady daně a požádat o prominutí příslušenství daně, neboť ze zákona nabíhá za pozdní úhradu daně úrok z prodlení.
Domníváme se, že není vyloučené, že finanční správa se nyní na tyto případy zaměří a nebude-li podáno daňové přiznání poplatníkem, daň a úroky z prodlení doměří. Pokud se domníváte, že je výše uvedená problematika pro vás relevantní, jsme Vám rádi k dispozici pro detailnější diskusi a řešení případných otázek.

Způsob zdanění příjmů fyzických osob z fotovoltaických elektráren do 10 kW

V roce 2016 přibylo do §10 zákona o daních z příjmů nové ustanovení, podle kterého se příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, považují za tzv. ostatní příjmy a nezdaňují se tudíž jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Záměrem bylo, aby tato změna postihla provozovatele elektráren do 10 kW. Klasifikace těchto příjmů do kategorie ostatních příjmů má dopad na to, že tyto příjmy nepodléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění, avšak na druhou stranu není možné uplatňovat některé související náklady.
Nyní Generální finanční ředitelství vydalo stanovisko, z něhož vyplývá, že i v případě tzv. malých fotovoltaických elektráren do 10kW je třeba příjmy zdaňovat nadále jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, pokud fyzická osoba elektřinu vyrábí nikoliv pouze pro vlastní spotřebu, ale dodává vyrobenou elektřinu do elektrizační sítě a inkasuje za to příjem, neboť dle stanoviska ERÚ je i v těchto případech požadována licence. Možnost zdanění dle §10 tak de facto nedopadá na nikoho, neboť pokud fyzická osoba vyrábí elektřinu pouze pro vlastní spotřebu, lze předpokládat, že z této činnosti nerealizuje zdanitelný příjem.
Nově zveřejněné stanovisko může mít negativní dopad na ty, kteří již v případě příjmů za rok 2016 postupovali podle původně zamýšleného záměru (který byl v praxi některými správci daně a správou sociálního zabezpečení i zdravotními pojišťovnami zastáván) a zdaňovali příjem z výroby elektřiny jako ostatní příjmy bez odvodu pojistného.