Zákon o prokazování původu majetku

Již jen na podpis prezidenta čeká zákon, kterým se zavádí do zákona o daních z příjmů zcela nová ustanovení týkající se prokazování původu majetku. Zákon nabude účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po jeho vyhlášení ve sbírce tj. pravděpodobně od 1. listopadu.

Správce daně bude oprávněn vyzvat poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů, pokud bude mít důvodné pochybnosti o tom, zda příjmy poplatníka deklarované správci daně (zejména v daňových přiznáních) odpovídají nárůstu jeho jmění (tj. nárůstu majetku při zohlednění dluhů), spotřebě nebo jinému vydání a pokud předpokládaný rozdíl bude vyšší než 5 000 000,- Kč.

Rozhodné období pro posouzení vztahu příjmů poplatníka k nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání bude určovat dle svého uvážení správce daně. Poplatník nebude povinen prokazovat skutečnosti požadované ve výzvě, pokud bude schopen prokázat, že nastaly v období, které je již promlčené pro účely stanovení daně. To však může být v mnoha případech problematické, protože často se může jednat o vzdálenou minulost, kdy poplatník k archivaci příslušné dokumentace neměl důvod ani zákonnou povinnost. Součástí prokazování původu majetku může být i výzva správce daně k prohlášení o majetku.

V případě, že poplatník nebude schopen prokázat skutečnosti požadované ve výzvě k prokázání příjmů a správce daně dojde k závěru, že daň nelze stanovit dokazováním a že daň stanovená podle pomůcek zvláštním způsobem přesáhne 2 000 000,- Kč, stanoví správce daně daň podle pomůcek zvláštním způsobem, který je také nově zakotven v zákoně o daních z příjmů. Poplatníkovi dále vznikne povinnost uhradit penále z částky doměřené daně, které činí buď 50 %, nebo 100 % doměřené daně, pokud poplatník nebude poskytovat v řízení dostatečnou součinnost.

Zákon byl již v době jeho příprav předmětem mnoha kritických připomínek ze strany odborné veřejnosti i ze strany připomínkovacích míst a je vnímán jako velmi silný nástroj finanční správy k prověřování legálnosti příjmů. Schválená ustanovení jsou totiž velmi obecná a jejich výklad a aplikace v praxi bude jistě problematická a diskutabilní. Kromě nejasné problematiky, jak hluboko do minulosti vlastně bude poplatník povinen prokazovat, bude aktuální např. i otázka způsobu ocenění příjmů, majetku a spotřeby, způsobu prokazování spotřeby či jiných vydání nebo otázka vztahu k zákazu sebeobviňování.