Zavřít okno

KempHoogstad daňové novinky 3/2016

KempHoogstad daňové novinky 3/2016

1. Režim přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny, plynu a dodání certifikátů elektřiny

S účinností od 1. února 2016 byla rozšířena povinnost aplikace režimu přenesení daňové povinnosti („RPDP") v oblasti DPH na další plnění. Nově se tento režim uplatní u níže uvedených plnění, pokud bude místo plnění v tuzemsku a příjemcem plnění bude plátce:

  • dodání certifikátů elektřiny a
  • dodání elektřiny a plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi.

Obchodníkem se přitom rozumí

  • osoba, která nakupuje plyn nebo elektřinu zejména za účelem jejich dalšího prodeje a jejíž vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná, nebo
  • osoba, jejímž předmětem podnikání je přenos elektřiny, distribuce elektřiny, obchod s elektřinou, činnost operátora trhu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem za zákonem stanovených podmínek.

Pro aplikaci RPDP je zásadně rozhodující osoba odběratele-obchodníka. Účel využití nakupovaného zboží nemá vliv na použití RPDP tj. RPDP se uplatní i tehdy, pokud obchodník nakoupí elektřinu nebo plyn pro vlastní spotřebu. Podle informace zveřejněné ministerstvem financí (informace http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/Informace-GFR-k-aplikaci-rezimu-preneseni-danove-povinnosti-u-dodani-elektriny-plynu-a-certifikatu-elektriny.pdf) je za obchodníka pro účely RPDP nutno považovat subjekt, který je držitelem licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem, a to bez ohledu na to, že elektřinu nebo plyn používá pro vlastní spotřebu. RPDP se tak uplatní i v situaci, kdy odběratel elektřiny bude mít pouze licenci na obchod s plynem a naopak, kdy odběratel plynu bude mít pouze licenci na obchod s elektřinou. Dále je za obchodníky třeba považovat také subjekty, které se obchodování účastní jen za účelem zajištění samotného fungování trhu s elektřinou a plynem a jejichž činnost je ekonomicky a technicky s těmito trhy spojena (např. přenos a distribuce elektřiny a plynu, činnost operátora trhu, uskladňování plynu). Za obchodníka se však nepovažuje plátce, který dodává elektřinu nebo plyn v souvislosti s nájmem nemovitosti.

Ve výše zmíněné informaci ministerstva financí naleznete bližší informace také k vymezení dodání certifikátů elektřiny a k obecným povinnostem souvisejícím s RPDP jako např. řešení situací, kdy byla přijata záloha na plnění, které je předmětem RPDP, ještě před zavedením RPDP na toto plnění, informace ke stanovení základu daně včetně aplikace RPDP na vedlejší výdaje, nebo informace k uvedení předmětných plnění do kontrolního hlášení.

2. Elektronická evidence tržeb - vývoj návrhu zákona

Počátkem února byl poslaneckou sněmovnou schválen návrh zákona o elektronické evidenci tržeb a s ním návrh doprovodného zákona, který se týká snížení DPH u stravovacích služeb s výjimkou alkoholických nápojů na 15 % a zavedení slevy na dani z příjmů ve výši až 5 000,- Kč pro poplatníka, kterému v daném zdaňovacím období vznikla povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb.

Návrhy zákonů musí projít ještě schvalovacím procesem v Senátu a následně být podepsány prezidentem. Za předpokladu, že by zákon o evidenci tržeb byl vyhlášen ve sbírce zákonů v březnu tohoto roku, začne platit povinnost evidence tržeb v rámci první etapy pro poskytovatele ubytovacích a stravovacích služeb od listopadu 2016. Po dalších třech měsících se povinnost evidence tržeb začne vztahovat na tržby ze sektoru maloobchod a velkoobchod (tzv. 2. etapa) a po 15 měsících od spuštění evidence tržeb se povinnost rozšíří na ostatní činnosti (např. doprava, zemědělství, svobodných povolání) s některými výjimkami (vybraná řemesla a výrobní činnosti), pro které bude platit povinnost evidence tržeb až po uplynutí 18 měsíců od spuštění 1. etapy.
Po ukončení schvalovacího procesu vás budeme podrobně informovat o konečném znění zákona a jeho obsahu.

3. Plánované změny v oblasti DPH

Vláda předložila poslanecké sněmovně návrh nového celního zákona, který reaguje na nový celní kodex Unie. Spolu s tímto návrhem budou v poslanecké sněmovně projednávány i návrhy změn souvisejících zákonů, což se týká mimo jiné i některých změn v zákoně o DPH. Podstatné z nich níže stručně shrnujeme:

Změna místní příslušnosti pro osobu povinnou k dani, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu

Na místo Finančního úřadu pro hlavní město Prahu bude pro tyto osoby místně příslušný Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj. Důvodem je snaha o uvolnění kapacit pražského finančního úřadu.

Zrušení zvláštního režimu u svobodných celních pásem a skladů

Propuštění zboží do svobodného pásma a dodání zboží ve svobodném pásmu (včetně poskytnutí souvisejících služeb) by mělo podléhat DPH. Pojem svobodný sklad již nebude existovat.

Režim přenesení daňové povinnosti při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku plátci

Pokud osoba povinná k dani, která nemá v tuzemsku sídlo, dodá zboží s místem plnění v tuzemsku odběrateli, který je registrován jako plátce, nevznikne jí jako dodavateli již povinnost registrovat se zde jako plátce, ale aplikuje se režim přenesení daňové povinnosti.

Úprava ustanovení pro účely opravy DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení

Cílem je potvrdit původní záměr tvůrců zákona tj. umožnit daňovým subjektům opravovat pohledávky za dlužníky v insolvenčním řízení u pohledávek starších více než 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku. Úprava znění příslušného ustanovení tak reaguje na závěry Nejvyššího správního soudu, který ve svém rozsudku původní ne zcela jednoznačné znění zákona vyložil opačně, tj. že oprava DPH se týká pohledávek se stářím 6 měsíců a mladší.

4. Návrh zmírnění sankcí u kontrolního hlášení

Součástí změn schvalovaných spolu s novým celním zákonem je i vládní návrh zmírnění sankcí za porušení některých povinností týkajících se kontrolního hlášení.

  • Pokuty v pevné výši 10 000, 30 000 a 50 000 Kč bude možné z ospravedlnitelných důvodů prominout, a to na základě žádosti plátce, která musí být podána nejpozději do 3 měsíců od dne právní moci platebního výměru.
  • Pokuty ve výši 1 000 Kč za opožděné podání hlášení by měly být automaticky prominuty jednou za kalendářní rok každému plátci, pokud sám svou chybu napraví, aniž byl správcem daně vyzván. Navíc pokuty v této výši vzniklé do účinnosti navrhované novely ze zákona zaniknou, čímž by mělo být dle ministerstva financí zpětně vytvořeno určité toleranční přechodné období.
  • Dále se navrhuje prodloužení lhůty pro reakci na výzvu správce daně k odstranění pochybností týkajících se podaného kontrolního hlášení z pěti kalendářních dnů na pět pracovních dnů.

5. Informace GFŘ k aplikaci DPH u nemovitých věcí

Jak jsme Vás již dříve informovali, dochází v oblasti uplatnění osvobození od DPH u převodu nemovitostí od 1. ledna 2016 k významným změnám v důsledku novelizace zákona o DPH. Změny se týkají především převodu pozemků určených k výstavbě, či převodu staveb, které prošly rekonstrukcí.

Vzhledem k tomu, že podmínky pro osvobození od DPH zakotvené v novém znění příslušných ustanovení jsou formulovány poměrně relativně, očekává se, že v praxi bude třeba řešit mnohé otázky. V této souvislosti aktualizovalo Generální finanční ředitelství svou metodickou Informaci k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. lednu 2016 (viz http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2015-12-21-Informace-nemovitosti-2016.pdf). Domníváme se však, že Generálnímu finančnímu ředitelství se touto informací nepodařilo vyjasnit mnohé z otázek, ba naopak metodická informace mnohé spíše znejasňuje. Jedinou cestou, jak se přiblížit smyslu a účelu nové úpravy osvobození převodu nemovitostí v zákoně o DPH, je tak podle naše názoru evropská legislativa (konkrétně judikatura Soudního dvora Evropské unie).

Závěrem upozorňujeme, že nová úprava nedopadá na převod staveb nabytých před rokem 2013. V jejich případě budou aplikována nadále původní pravidla pro osvobození platná před rokem 2013. Rovněž nová úprava nijak nemění pravidla pro převod čerstvě vybudovaných staveb (např. bytů a rodinných domů), zde bude daň z přidané hodnoty aplikována rovněž již notoricky známým způsobem (pokud dojde k převodu bytu do tří let po kolaudaci, bude uplatněna 21% DPH na výstupu, a v případě tzv. sociálních staveb DPH v sazbě 15 %).

6. Přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2015

Blíží se termín pro podání přiznání k dani z příjmů za rok 2015. Lhůta pro podání do 1. dubna 2016, platí pro ty osoby a subjekty, kterým nezpracovává přiznání daňový poradce, nebo nepodléhají auditu. Základní parametry pro přípravu přiznání za rok 2015 zůstávají v zásadě zachovány a je třeba zohlednit spíše dílčí změny. Některé z nich shrnujeme níže:

Daň z příjmů fyzických osob

  • Nově zavedená je povinnost fyzických osob oznámit finančnímu úřadu ve lhůtě pro podání daňového přiznání příjem, který je od daně osvobozený avšak, překročil částku 5 mil. Kč (příjem se posuzuje jednotlivě). Týká se to např. osvobozených příjmů z prodeje majetku, z přijatých darů či dědictví. Oznamovací povinnost se netýká případů, kdy informace může správce daně získat z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce. Nesplnění oznamovací povinnosti podléhá sankcím.
  • Nově zavedený strop pro paušální výdaje u poplatníků s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a u poplatníků s příjmy z řemeslné živnosti. Stropy pro ostatní skupiny poplatníků zůstávají beze změny.
  • Zpřísněné podmínky pro smlouvy o soukromém životním pojištění, z nichž je možno uplatnit odpočet od základu daně a z nichž příspěvky zaměstnavatele budou osvobozeny. Jedná se zejména o nemožnost výběru až do 60 let věku klienta a před uplynutím 60 měsíců od uzavření smlouvy.
  • Uplatnění zvýšeného daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě (1. dítě 13 404,- Kč, 2. dítě 15 804,- Kč a 3. a další dítě 17 004,- Kč).
  • Možnost uplatnění slevy na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení (platilo již pro rok 2014) max. do částky 9 200,- Kč. Pro rok 2016 dochází ke zpřísnění podmínek definice předškolního zařízení.

Daň z příjmů právnických osob

  • Uplatnění snížené sazby daně ve výši 5 % pouze pro nově definované základní investiční fondy.
  • Úprava definice finančního leasingu v §21 d zákona o daních z příjmů. Nově je podmínkou finančního leasingu přenesení odpovědnosti za předmět leasingu (včetně údržby a oprav) a rizik vztahujících se k předmětu leasingu (např. poškození) na nájemce (možnost uplatnit již na leasingy, kde byl předmět leasingu předán po 1. 1. 2014). Minimální doba leasingu odpovídá minimální době odepisování, přičemž pro majetek v odpisové skupině 2 až 6 ji lze zkrátit až o 6 měsíců (dříve platilo zkrácení jen pro odpisové skupiny 2 a 3; avšak pro nemovitosti byla doba leasingu minimálně 30 let).
  • Změny v oblasti tvorby opravných položek k pohledávkám vzniklým popř. splatným od 1. 1. 2014 podle § 8a zákona o rezervách (zkrácení lhůty umožňující tvorbu 100% opravné položky z 36 na 30 měsíců). Nově také možnost tvořit opravné položky k některým pohledávkám, které neprošly účetními výnosy, ale byly zdaněny (např. pohledávky účtované prostřednictvím snížení nákladů).
  • Nově zavedená daňově uznatelná rezerva na nakládání s elektroodpadem, která se týká subjektů provozujících solární panely.
  • Lhůta pro dodanění neuhrazených závazků po splatnosti byla zkrácena z 36 měsíců na 30 měsíců (použije se na pohledávky splatné po 1. 1. 2015).

7. Změny týkající se povinnosti auditu

V souvislosti s novelou zákona o účetnictví, která je účinná od počátku letošního roku, byly schváleny i některé změny ovlivňující ověřování účetní závěrky a výroční zprávy auditorem.

Již pro ověření účetní závěrky roku 2015 platí, že auditor je povinen vypracovat pouze jednu auditorskou zprávu obsahující všechna vyjádření vztahující se k povinnému auditu, a tudíž i k výroční zprávě. V praxi tudíž již nebude možné, aby výrok auditora k účetní závěrce a výrok auditora k výroční zprávě byly vydány odděleně v samostatných zprávách.

Povinnost auditu pro účetní závěrku za období počínající rokem 2016 bude pak ovlivněna několika změnami ve způsobu účtování a vykazovaní některých položek. Nově je definován pojem „aktiva celkem", který je jedním z kritérií pro povinný audit a který byl doposud definován jako „aktiva brutto", avšak nově je definován jako „aktiva netto". Položka „ročního úhrnu čistého obratu", která je dalším kritériem pro povinný audit (a nejen pro audit, ale i pro kategorizaci účetní jednotky, povinnou konsolidaci apod.), dozná také změn, a to v důsledku změny účtování a vykazování změny stavu zásob vlastní výroby a aktivace, které nebudou již součástí výnosů, ale budou účtovány a vykazovány jako součást nákladů. Pro potřeby stanovení povinnosti auditu roční účetní závěrky 2016, bude tudíž nutné přepočítat hodnotu čistého obratu za předcházející účetní období podle nové obsahové náplně této položky.

Pro účely vykazování a srovnatelnosti údajů v účetním období započatém dnem 1. ledna 2016 a účetním období předcházejícím byl vytvořen nový účetní standard č. 024 „Srovnatelné období za účetní období započaté v roce 2016".