Odpočet na výzkum a vývoj a sporné otázky

V červnu 2022 vydal Nejvyšší správní soud (NSS) důležitý rozsudek týkající se uplatnění odpočtů na výzkum a vývoj. Rozsudek řeší dvě sporné otázky (i) souběh dotace a uplatnění odpočtu a (ii) nutnost povolit správci daně odnést si technickou dokumentaci k projektu výzkumu a vývoje, resp. její kopii pro účely ověření prvku novosti mimo prostory společnosti.

Co se týká souběhu uplatnění dotace a odpočtu na výzkum a vývoj v rámci jednoho projektu, soud připustil, že současná legislativa tuto variantu umožňuje, nesmí se však jednat o stejné náklady.

Zásadní přitom je, ne jaké náklady byly z dotace skutečně uhrazeny, ale které položky smlouva o poskytnutí dotace vymezila jako uznatelné náklady.

U druhé otázky soud posuzoval, zda daňový subjekt prokázal přítomnost ocenitelného prvku novosti či vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty v rámci jednoho ze svých projektů R&D. Daňový subjekt i přes opakované výzvy neodevzdal kvůli obavám o své know-how daňovým orgánům příslušnou technickou dokumentaci k projektu ani její kopii, podklady byly dostupné pouze v sídle společnosti.

Co se týká druhé otázky, NSS konstatoval, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno ve vztahu k prokázání prvku novosti, když správci daně nedal k dispozici projekt výzkumu a vývoj mimo prostory společnosti. Při prověřování odpočtu během daňové kontroly je tak subjekt povinen správci daně poskytnout relevantní dokumentaci nejen k nahlédnutí.