Zavřít okno

KempHoogstad daňové novinky 03/2015

KempHoogstad daňové novinky 03/2015

1. Povinnost elektronického podávání

Od 1. ledna 2015 se v důsledku novelizace daňového řádu rozšířila povinnost elektronického podávání daňových přiznání a jiných písemností.

Koho se nová povinnost elektronického podání týká?

Činit zákonem stanovená podání pouze elektronicky se vztahuje na daňové subjekty, které

  • mají zpřístupněnou datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
  • mají zástupce, který má zpřístupněnou datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

V praxi mohou vznikat určité nejasnosti, zda a v kterých případech daňovému subjektu povinnost elektronického podání vzniká. Může se to týkat např. situace, kdy daňový subjekt (či jeho zástupce) - fyzická osoba má zřízeno více druhů datových schránek, či zástupce zastupuje daňový subjekt jen v určitém rozsahu. Některé otázky byly již s finanční správou diskutovány v rámci koordinačního výboru.

Co se rozumí elektronickým podáním?

Elektronickým podáním se rozumí podání učiněné datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, přičemž datová zpráva musí být odeslána

  • prostřednictvím datové schránky daňového subjektu nebo jeho zástupce, nebo
  • prostřednictvím aplikace Elektronická podání (EPO) na Daňovém portálu finanční správy, přičemž podatel musí datovou zprávu opatřit elektronickým podpisem nebo se v aplikaci EPO identifikuje stejným způsobem, jakým se může přihlásit do své datové schránky.

Na která podání se nová povinnost vztahuje?

Povinnost elektronického podání se vztahuje konkrétně na tzv. formulářová podání, kterými jsou:

  • přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů či zrušení registrace, a
  • řádná či dodatečná daňová přiznání, hlášení a vyúčtování.

Součástí elektronického podání jsou i veškeré povinné přílohy daného podání. Povinnost elektronické formy a předepsaného formátu se tak mimo jiné vztahuje např. i na účetní výkazy daňového subjektu, který je povinen tyto výkazy předkládat spolu s daňovým přiznáním.

Podle informace zveřejněné finanční správou se však povinnost činit podání elektronicky nevztahuje na podání, která nemají zveřejněný formát a strukturu, tzn. na podání, která nejsou k dispozici na Daňovém portálu (např. přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí či dílčí přiznání k dani z nemovitých věcí).

Co se stane, nebude-li elektronická forma podání dodržena?

Finanční správa zveřejnila seznam podání, na něž se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněna jinak než elektronicky, ačkoliv elektronická forma podání byla povinná a její nedodržení je jedinou vadou podání. Taková podání budou nahlížena jako podání bez vady a správce daně nevyzve daňový subjekt k odstranění vad podání. Nesplnění povinnosti elektronického podání však bude podléhat pokutě ve výši 2 000,00 Kč.

Pokud se nejedná o některý z typů podání uvedených v citovaném seznamu, bude nedostatek elektronické formy považován za vadu podání, a správce daně vyzve daňový subjekt k odstranění vady. V tomto případě se pokuta ve výši 2 000,00 Kč neuloží. Pokud však nedojde k nápravě vady ve stanovené lhůtě, bude takové podání považováno za neúčinné (tedy se na ně bude hledět, jako by nebylo vůbec podáno).

Finanční správa dále zveřejnila informaci, že po přechodné období roku 2015 bude s ohledem na zásady přiměřenosti, spolupráce a vstřícnosti, akceptovat jako splnění povinnosti činit podání elektronicky i podání, která budou mít sice podobu datové zprávy v předepsaném formátu a struktuře, avšak datová zpráva nebude odeslána předepsaným způsobem. Předpokladem však bude, že takové podání bude v zákonné lhůtě tj. do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakováno písemně, ústně do protokolu, či řádným elektronickým podáním.

Závěrem uvádíme ještě doplňující informaci, že v případě vyplnění vybraných daňových přiznání v aplikaci EPO je možné v části nazvané Úplný opis k tisku, nalézt detailní informace k platbě daně a nově je také možné vygenerování tzv. QR kódu, který obsahuje platební informace pro účely automatického zadání platby.

2. Změny v oblasti daně z příjmů a DPH

V našich novinkách z konce minulého roku jsme vás mimo jiné informovali o podstatných změnách v oblasti daně z příjmů a daně z přidané hodnoty platných od roku 2015, které vyplývají z novelizace příslušných zákonů. V souvislosti s některými těmito změnami zveřejnila finanční správa počátkem letošního roku na svých webových stránkách podrobnější sdělení k aplikaci příslušných ustanovení. Níže uvádíme některá z nich a stručně shrnujeme jejich obsah.

DPH: Informace k uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění

V důsledku novely DPH bude třeba od 1. dubna 2015 uplatňovat režim přenesení daňové povinnosti („RPDP") při dodání dalších vybraných komodit jako např. kukuřice a technické plodiny (u cukrové řepy je účinnost uplatnění RPDP odsunuta až na 1. září 2015), kovy, mobilní telefony, integrované obvody, notebooky, tablety, videoherní konzole. RPDP se uplatní, pokud celková částka základu daně překročí 100.000,- Kč. V této souvislosti zveřejnila finanční správa rozsáhlou informaci, která kromě bližší specifikace komodit, u nichž se RPDP aplikuje, poskytuje bližší vysvětlení k některým otázkám praktické aplikace režimu:

  • řešení sporných případů a možnost uplatnění RPDP na základě dohody mezi poskytovatelem a odběratelem (při splnění určitých podmínek) v případě, kdy nebude zcela zřejmé, zda plnění RPDP podléhá či nikoliv; problematika zálohových plateb souvisejících s dodávkami zboží podléhajícího RPDP;
  • stanovení limitu 100.000,- Kč pro uplatnění RPDP a otázky související s možnými změnami hodnoty dodávky, následnými opravami základu daně či s poskytováním množstevních bonusů a slev

DPH: Upozornění k registračnímu údaji „skutečné sídlo"

Zákon o DPH definuje sídlo osoby povinné k dani jako místo jejího vedení, kterým se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení. V této souvislosti se v rámci přihlášky k registraci nově vyplňuje místo skutečného sídla daňového subjektu, pokud se liší od sídla formálního. Plátce, který byl k 31. 12. 2014 registrován a týká se ho odlišnost formálního a skutečného sídla, je povinen prostřednictvím formuláře o změně registračních údajů tento fakt správci daně oznámit. Nenahlášení skutečného sídla může být sankcionováno (až do výše 500 000,00 Kč) nebo může správce daně rozhodnout o nespolehlivosti plátce podle §106a zákona o DPH.

DPH: Informace k uplatnění sazeb od 1. 1. 2015

Od 1. 1. 2015 byla zavedena druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %, která se uplatní u vybraných komodit, jako jsou např. léky, knihy, dětská výživa, výrobky pro bezlepkovou dietu a fenylketonurii. Cílem zveřejněné informace finanční správy je podat ucelený přehled změn v této oblasti a ujednotit přístup k vymezení okruhu zboží podléhajícího druhé snížené sazby daně.

DPH: Upozornění k vykazování elektronicky poskytovaných služeb a vysílání

Plátce zaregistrovaný do zvláštního režimu jednoho správního místa (tzv. Mini One Stop Shop) z důvodu poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronického poskytování služeb osobě nepovinné k dani usazené v EU, který odvádí daň z těchto služeb v rámci zvláštního režimu, je povinen tyto služby vykazovat i v rámci běžného přiznání k DPH v tuzemsku.

DPH: Informace k problematice nespolehlivého plátce

V souvislosti s rozšířením možnosti aplikace institutu nespolehlivého plátce DPH od 1. 10. 2014 (viz naše novinky ze září 2014) doporučuje finanční správa ČR plátcům daně průběžně sledovat seznam nespolehlivých plátců DPH. Na webových stránkách Finanční správy lze nalézt i další podrobnější informace a prezentaci ke zpřísnění podmínek pro aplikaci institutu nespolehlivý plátce.

DPH: Informace k ručení za nezaplacenou DPH a bankovní účty

V souvislosti s novelizací zákona o omezení plateb v hotovosti došlo od 1. 1. 2015 ke snížení limitu omezující platby v hotovosti, a to z 350 000,00 Kč na 270 000,00 Kč. V důsledku toho se snížil limit pro aplikaci institutu ručení příjemce zdanitelného plnění za nezaplacenou DPH na 540 000,00 Kč, v případě že úplata za zdanitelné plnění je poskytnuta na nezveřejněný účet plátce - dodavatele zdanitelného plnění.

Daň z příjmů: Informace ke slevě za umístění dítěte (tzv. školkovné)

Již za zdaňovací období roku 2014 mohou fyzické osoby při výpočtu daně z příjmů (v rámci daňového přiznání nebo v rámci ročního zúčtování záloh provedeného zaměstnavatelem) uplatnit slevu za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku, a to ve výši nákladů zaplacených poplatníkem příslušnému zařízení v daném zdaňovacím období, max. do výše minimální mzdy (pro rok 2014 činí 8.500,- Kč). Zveřejněná informace blíže specifikuje podmínky uplatnění této slevy.

Daň z příjmů: Daňové zvýhodnění na děti v roce 2015

Od roku 2015 se mění výše daňového zvýhodnění a pravidla pro jeho poskytování podle počtu dětí ve společně hospodařící domácnosti, a to následovně:

  • 13 404 Kč ročně na jedno dítě,
  • 15 804 Kč ročně na druhé dítě, a
  • 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě.

Zveřejněná informace blíže vysvětluje způsob uplatňování daňového zvýhodnění a některé otázky s tím související jako např. podmínky uplatnění daňového zvýhodnění u zaměstnavatele, narození druhého dítěte v rodině či změna počtu dětí v průběhu zdaňovacího období, daňové zvýhodnění u druha a družky a daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé péče rodičů.

Daň z příjmů: Zveřejnění pokynu D-22 k uplatňování zákona o daních z příjmů

Finanční správa zveřejnila nový pokyn D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů, který nahrazuje dřívější pokyn D-6 a uplatní se již pro zdaňovací období roku 2014. Změny v pokynu reagují především na změny v zákoně o daních z příjmů v době od zveřejnění předchozího pokynu D-6 a souvisejí zejména s rekodifikací soukromého práva.

Ostatní významné změny vyplývající z novelizace

O těchto většině těchto změn jsme vás již informovali v našich novinkách na konci minulého roku, uvádíme pouze shrnutí:

Daň z přidané hodnoty:

  • Změna výpočtu podlahové plochy sociálního bytu.
  • Autorské honoráře zdaněné srážkovou daní podléhají nově DPH.
  • Povinné kontrolní hlášení podle zákona o DPH s účinností od roku 2016.
  • Změny při převodu a nájmu nemovitých věcí odsunuty až na rok 2016 (např. nová definice stavebního pozemku, povinnost přenesení daňové povinnosti, pokud je uplatněna daň u převodu nemovitosti, který mohl být od daně osvobozen).

Daň z příjmů:

Omezení výdajových paušálů pro živnostníky.

  • Omezení daňového zvýhodnění u soukromého životního pojištění.
  • Omezení daňové uznatelnosti nedaňových nákladů, ke kterým existuje související výnos.
  • Omezení využití 5% sazby daně investičními fondy.
  • Rozšíření daňové uznatelnosti nákladů na provoz či příspěvků na provoz zařízení péče o děti předškolního věku.
  • Zpřesnění v oblasti definice finančního leasingu
  • Změny v úpravě bezúplatných plnění.
  • Oznamovací povinnost pro fyzické osoby v případě osvobozených příjmů vyšších než 5 mil. Kč. Nesplnění povinnosti podléhá pokutě.

3. Novela zákona o účetnictví

V současné době je v parlamentu projednávána novela zákona o účetnictví, která by měla být účinná od 1. ledna 2016 a jejímž hlavním cílem je transpozice nové směrnice EU o účetních závěrkách. Návrh zákona dále obsahuje i některé další úpravy, které souvisejí především s dokončením rekodifikace soukromého práva, a změny legislativně technického charakteru.

V důsledku novely dojde k jemnější kategorizaci účetních jednotek a klasifikaci konsolidačních skupin. Účetní jednotky se budou rozlišovat na mikropodniky, malé, střední a velké podniky, přičemž určení příslušné kategorie bude záviset na dosažení či překročení stanovených hodnot alespoň dvou ze tří stanovených kritérií - hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců k rozvahovému dni. Pro jednotlivé kategorie účetních jednotek či konsolidačních skupin pak budou stanoveny rozdílné účetní povinnosti týkající se zejména rozsahu a způsobu sestavení účetní závěrky či dalších výkazů.

Změny se dále dotknou:

  • vymezení subjektu veřejného zájmu,
  • oceňování zásob vlastní výroby,
  • rezerv,
  • definice a použití reálné hodnoty,
  • omezení vyplácení dividend v případě vykazování výsledků vlastního výzkumu a vývoje v rozvaze,
  • zavedení „Zprávy o platbách vládám" (bude se týkat zejména těžebního průmyslu, energetiky, telekomunikací apod.),
  • zavedení jednoduchého účetnictví (bude se týkat zejména velmi malých neziskových organizací)

 

4. Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb

Ministerstvo financí se stále zabývá šedou ekonomikou. Navrhovanou elektronickou evidencí tržeb chce zajistit efektivnější výběr daní bez toho, že by se musela zvyšovat daňová zátěž. Dále chce mít aktuální přehled o reálných tržbách. Systém by měl být jednoduchý s využitím současných technologií.

Inspirace pro elektronickou evidenci tržeb byla nalezena v Chorvatsku. Zde se tržby zasílají okamžitě na finanční správu přes internetové připojení, není nutná registrace ani softwaru a evidenci je možné provozovat i na běžně dostupných zařízeních. Chorvatsko inspirovalo ministra financí také k souvisejícímu návrhu na snížení DPH restauratérům z 21 na 15 %, neboť v Chorvatsku podle jeho vyjádření některé restaurace po zavedení on-line evidence tržeb a při nižším DPH zaznamenaly růst tržeb o 800 až 900 %.

Zákon o elektronické evidenci tržeb nyní prochází připomínkovým řízením, přičemž vládě by měl být předložen počátkem dubna.

Předpokládá se, že od 1. ledna 2016 by měly zasílat elektronicky tržby podnikatelské subjekty poskytující ubytovací a stravovací služby, které přijímají platby v hotovosti. Od 1. dubna 2016 navíc podnikatelské subjekty v oblasti maloobchodu a velkoobchodu a od 1. července 2016 budou mít povinnost evidovat tržby všechny podnikatelské subjekty přijímající platby v hotovosti, mimo stanovené výjimky.

Návrh zákona však vyvolává ještě mnoho otázek a nejasností, neboť mnohé povinnosti mají být konkrétně upraveny až vyhláškami ministerstva, jejichž znění není doposud zpracováno a jsou formulovány pouze jejich základní teze.

Registraci by měly podléhat tržby přijímané v hotovosti, platbou kartou, poukázkami, šekem či směnkou a to podnikající fyzickou nebo právnickou osobou, vztahuje se i na transakce mezi podnikateli. Výjimek by mělo být minimálně, např. při prodejích ve výdejních automatech. Některé tržby by měly být z evidování vyloučeny, nebo by pro ně měla existovat možnost evidence ve zjednodušeném režimu, a to z důvodu hospodárnosti nebo plynulého průběhu evidence tržeb. Za účelem umožnění zapojení veřejnosti se uvažuje také o zřízení zvláštní účtenkové loterie.

Průběh prodeje by měl být následující:

1. podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve stanoveném formátu finanční správě
2. ze systému finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky
3. podnikatel vytiskne účtenku (včetně potvrzovacího kódu, což je jednoznačný identifikátor účtenky)
4. zákazník má povinnost převzít účtenku
5. evidenci dané tržby si zákazník může ověřit prostřednictvím webové aplikace finanční správy (zvažována je i sms brána)

V případě výpadku spojení bude nutné do 48 hodin obnovit spojení a odeslat účtenku. Zákazník tedy obdrží účtenku bez unikátního potvrzovacího kódu, ale má možnost ji ověřit díky ochrannému kódu účtenky.

Výjimky budou povolovány správcem daně a to pro oblasti, kde není mobilní signál nebo pro specifické případy.