Novinky v oblasti účetnictví

Účetní výkaznictví

Nově by se účetnictví mělo více soustředit na to, jaké informace poskytuje uživatelům. Prvotním zájmem tedy bude zpracování účetní závěrky tak, aby podávala věrný a poctivý obraz, zatímco samotné vedení účetnictví bude až na druhém místě.

Věrného a poctivého obrazu má být dosaženo mimo jiné díky kvalitě účetních informací. Novela se tedy zaměřuje na jejich kvalitu tak, aby účetní informace byly relevantní, hodnověrné, včasné, srozumitelné, spolehlivé a srovnatelné.

Mělo by se tedy jednat o formu moderního finančního účetnictví, která bude mít za úkol věrně zobrazit situaci účetní jednotky, zároveň ale i ukazovat a předvídat vývoj účetní jednotky do budoucna nejen pro interní použití managementu, ale i pro externí uživatele jako jsou věřitelé, banky nebo investoři.

Méně účetních jednotek

S novými pravidly se mění kategorizace účetních jednotek a zredukuje se počet subjektů, které povinně vedou účetnictví. Tato povinnost by nově neměla platit pro organizační složky zahraničních entit, fyzické osoby nebo malé neziskové organizace, které nejsou plátci DPH a mají roční příjmy i úhrn aktiv nižší než tři miliony korun. Tyto subjekty však stále budou muset vést evidenci pro účely výpočtu daňových povinností, popř. se mohou rozhodnout vést účetnictví dobrovolně.

Povinný audit pro méně firem

Podle novely dojde oproti stávajícím podmínkám k výraznému navýšení limitů pro povinný audit téměř ve všech bodech kromě počtu zaměstnanců. Nově bude audit povinný pro subjekty, které splní alespoň dvě ze tří kritérií, konkrétně obrat nad 240 milionů Kč, hodnotu aktiv větší než 120 milionů Kč, popř. počet zaměstnanců vyšší než 50.

Účtování ve funkční měně

Nedávná novinka týkající se funkční měny bude zahrnuta i v plánované novele a přináší možnost účtovat v tzv. funkční měně (americký dolar, euro nebo britská libra) a to v případě, že se jedná o měnu hlavního ekonomického prostředí daného subjektu. Česká koruna se pak pro takovou jednotku stane cizí měnou. S novelou zákona se má počet povolených měn rozšířit. Pro účetní jednotky tato úprava bude znamenat snazší finanční reportování a rozpočtování, nižší měnová rizika i jednodušší přípravu finančních výkazů.

Leasing

Nově budou dlouhodobé leasingy a nájmy (delší než 1 rok) vykazovány jako způsob pořízení majetku neboli „práva k užívání". Konkrétní způsob vykazování a účtování by měl poté vycházet z pojetí leasingu dle mezinárodních účetních standardů.

Goodwill

Dle současné právní úpravy je obdoba goodwillu vykazovaná jako oceňovací rozdíl k nabytému majetku nebo jako konsolidační rozdíl. Návrh novely počítá se sjednocením postupů, kdy tento rozdíl bude vykazován v nehmotných aktivech jako goodwill a bude odepisován po dobu stanovenou vyhláškou.

Současná nebo reálná hodnota

Dle návrhu novely budou veškerá aktiva a dluhy vykazovány buď v současné nebo tzv. reálné hodnotě. U současné hodnoty se jedná o ocenění v diskontované hodnotě budoucích čistých peněžních toků. Reálná hodnota bude blíže specifikována dle IFRS 13. Jinými slovy, v účetnictví tak nebude možné oceňovat aktiva a dluhy v prvotním ocenění. Metody ocenění aktiv a dluhů by měla ještě blíže specifikovat samostatná vyhláška.

Rezerva na likvidaci

V případě, že bude mít účetní jednotka informaci týkající se likvidace daného aktiva po jeho době ukončení činnosti nebo životnosti, bude možnost náklady na tuto likvidaci zahrnout do pořizovací ceny prostřednictví tzv. rezervy na likvidaci.

Zpráva o udržitelnosti

Další významnou změnou je postupné rozšiřování povinnosti připravovat tzv. zprávu o udržitelnosti. Vedle společností, které již tuto povinnost mají, jedná se o kótované společnosti a velké firmy nad 500 zaměstnanců, které budou informace vykazovat už ve své výroční zprávě za rok 2024 (zveřejněné v roce 2025), se v následujícím roce 2026, kdy se bude vykazovat rok 2025, povinnost rozšíří na všechny velké společnosti, které splní alespoň dvě z následujících kritérií: (i) mají více než 250 zaměstnanců, (ii) mají obrat minimálně 50 milionů euro nebo (iii) jejich celková aktiva činí alespoň 25 milionů euro.
V dalších fázích budou mít povinnost reportovat i malé a střední podniky kótované na burze i firmy mimo EU. Část českých společností bude mít tuto povinnost nepřímo jako součást firemního řetězce, který tuto povinnost mít bude. Krom toho se rozšíří i rozsah informací, které budou firmy o sobě, případně o svém firemním řetězci, zveřejňovat, a tyto informace budou povinnou součástí výroční zprávy.