Rozsudek ústavního soudu k některým otázkám EET
Ústavní soud na konci minulého týdne rozhodl o zrušení některých ustanovení zákona o evidenci tržeb, čímž částečně vyhověl návrhu skupiny poslanců ODS a TOP09.
Z praktického hlediska bude pro daňové poplatníky, kterých se dosud povinnost elektronické evidence tržeb (EET) netýkala, nejdůležitější, že s účinností od 28. února 2018 se ruší ustanovení, kterými měla 1. března 2018 a následně 1. června 2018 nastat 3. a 4. etapa zavádění EET. Povinnost EET tak prozatím zůstává pouze subjektům s tržbami z ubytovacích a stravovacích činností a z velkoobchodu a maloobchodu. Ostatní, jako např. svobodná povolání, lékaři, právní, daňoví a účetní poradci či poskytovatelé podobných služeb, podnikatelé v dopravě či zemědělství, výrobci potravinářských výrobků a další tak mohou zatím s přípravami na zavedení EET počkat či je pozastavit.
Vzhledem k tomu, že však ministerstvo financí informovalo o právě probíhající přípravě novely zákona o EET, do níž by mělo zapracovat i dopady tohoto ústavního rozsudku, lze předpokládat, že snahou ministerstva bude povinnost EET pro tyto subjekty v budoucnu opět stanovit, i když pravděpodobně novela navrhne některé další výjimky pro vybrané subjekty. Výjimky z EET dané některým subjektům již nyní formou nařízení vlády (např. nevidomým či prodejcům sladkovodních ryb) zůstávají účinné pouze do 31. prosince 2018, neboť ústavní soud zamítl možnost, aby ke stanovování výjimek byla zmocněna vláda. Nově tak bude nutné upravit výjimky přímo v zákoně.
S účinností od 1. března 2018 ústavní soud dále zrušil povinnost evidovat platby uskutečněné platební kartou případně jiným obdobným bezhotovostním způsobem, který spadal pod povinnost EET, neboť se jedná o transakce, jež mohou být dohledatelné i jiným způsobem. Vzhledem k tomu, že však tento způsob plateb je využíván zejména subjekty, které již EET zavést musely v rámci 1. a 2. etapy a musely již vynaložit náklady na zavedení EET, je otázkou nakolik se zrušení povinnosti evidovat tento typ plateb projeví v praxi, neboť změna nastavení systému může pro podnikatele představovat dodatečný náklad. Evidence těchto plateb může být nadále uskutečňována na dobrovolné bázi a zákazníkům mohou být vydávány účtenky.
Poslední zrušené ustanovení se týká povinnosti uvádět DIČ na účtence, což podle předkladatelů ústavní stížnosti je v rozporu s ochranou soukromí, neboť u fyzických osob obsahuje DIČ jejich rodné číslo. Od 1. března 2018 tak DIČ nemusí být na účtence uvedeno, avšak i nadále bude údajem odesílaným datovou zprávou v rámci EET. Pokud je účtenka daňovým dokladem z hlediska DPH, kde DIČ je povinnou náležitostí, povinnost podle zákona o DPH zůstává nedotčena.
O dalším vývoji v této oblasti a zejména o přípravě novely Vás budeme průběžně informovat.
