Změny ve zdaňování fyzických osob

Zrušení limitu pro osvobození příjmů z prodeje podílů a akcií

Ze zákona je od ledna vypuštěn limit 40 milionů Kč ve vztahu k příjmům z prodeje podílů a cenných papírů se zákonem stanovenou délkou doby držby, Limit se bude i nadále vztahovat na příjmy z prodeje kryptoměn.

Zdaňování zaměstnanců

V oblasti zdaňování zaměstnanců a souvisejících odvodech pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění dochází k řadě změn.

• Zvýšení maximálního ročního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení na 2 350 416 Kč (tzv. zastropování).
• Zvýšení hranice pro uplatnění 23 % daňové sazby na roční příjem od 1 762 812 Kč, tedy příjem nad 146 901 Kč měsíčně.
• Zvýšení rozhodného příjmu pro účast na nemocenském a zdravotním pojištění u dohod o provedení práce na 12 000 Kč měsíčně.
• Zvýšení minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění u zaměstnanců vlivem zvýšení minimální mzdy na 22 400 Kč při 40hodinové týdenní pracovní době.
• Zvýšení limitu pro osvobození tzv. zdravotních i volnočasových zaměstnaneckých benefitů, na 48 967 Kč u zdravotních benefitů a 24 483,50 Kč u volnočasových benefitů.
• Zvýšení tuzemských i zahraniční cestovní náhrad a zvýšení sazby minimální základní náhrady při použití osobního silničního motorového vozidla při pracovní cestě z 5,80 na 5,90 Kč/km.
• Snížení paušální náhrady výdajů souvisejících s výkonem práce na dálku u tzv. home office, ze 4,80 Kč na 4,70 Kč za hodinu.
• Zvýšení peněžních i nepeněžních příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, které mohou být osvobozeny do výše 70 procent horní hranice stravného za splnění dalších podmínek, na částku 129,50 Kč.
• Zrušení srážkové daně z odměn u členů statutárních orgánů, kteří nejsou českými daňovými nerezidenty a nahrazení měsíčními zálohami na daň ze závislé činnosti. Příjmy tak budou podléhat progresivnímu zdanění s povinností podat v České republice daňové přiznání při překročení limitu 36násobku průměrné mzdy.
• Zrušení povinnosti srážet zálohy na daň u zaměstnanců pronajatých do zahraničí, za splnění dalších podmínek.

Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří

Nabyl účinnosti nový zákon o povinném příspěvku zaměstnavatele na produkty spoření na stáří. Týká se zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie. Pokud o to zaměstnanec požádá, musí zaměstnavatelé za tyto zaměstnance každý měsíc, ve kterém zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce, odvádět povinný příspěvek na jejich penzijní připojištění, nebo doplňkové penzijní spoření.

Zaměstnanec musí písemně oznámit zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek a zároveň musí uvést potřebné údaje k provedení platby. Povinný příspěvek zaměstnavatele se započítává do ročního limitu 50 tisíc korun, který je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů a odvodu pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel musí začít přispívat od kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení zaměstnance. Příspěvek na dlouhodobý investiční produkt (DIP) nebude považován za splnění této povinnosti.

Příspěvek je povinný a činí 4 % z vyměřovacího základu na sociální zabezpečení. Do výše stanovené zákonem se u zaměstnavatele považuje za daňově uznatelný náklad. Příspěvek nad limit stanovený zákonem je jako obvykle daňově uznatelný pouze tehdy, pokud nárok na něj bude vyplývat z pracovní nebo kolektivní smlouvy nebo interní směrnice zaměstnavatele.
Zaměstnavatel musí informovat své zaměstnance o jejich právu na příspěvek a o způsobu jeho uplatnění ještě předtím, než zahájí výkon rizikové práce. Zaměstnavatel je rovněž povinen vystavit zaměstnanci potvrzení o zaplacení povinného příspěvku. Současně musí vést podrobnou evidenci o zaměstnancích, kteří uplatnili právo na příspěvek, o odpracovaných směnách rizikové práce, výši zaplacených příspěvků a dalších údajích. Záznamy musí zaměstnavatel archivovat po dobu deseti let a na vyžádání je předložit územní správě sociálního zabezpečení. Při nedodržení povinnosti hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 2 milionů Kč.

Nařízení vlády k jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele

Systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) bude spuštěn 1.dubna 2026. Lhůta pro podání prvního měsíčního hlášení za měsíc duben je 20. května 2026. V té souvislosti nabylo 1. ledna 2026 účinnosti Nařízení vlády k provedení zákona o JMHZ (č. 417/2025 Sb.). Obsahuje praktické informace k zavedení JMHZ, mj. detailně stanovuje, jaké údaje a v jaké formě budou zaměstnavatelé povinni poskytovat.

Nařízení tak uvádí hlášené údaje, jejich rozsah a zpřístupnění příslušným institucím, období, za které se údaje sdělují, a informace v evidenci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Nařízení také stanovuje formát a strukturu podání, stejně tak jako technické požadavky na elektronické odesílání dat a jednoznačnou identifikaci podání.

Doporučujeme včas aktualizovat mzdové systémy, aby obsahovaly potřebné informace a byly schopné vytvářet datové soubory v předepsaném obsahu a struktuře.