KempHoogstad daňové novinka září 2026

České daně: co se mění a co se připravuje

EET 2.0

Poslanecká sněmovna v červenci 2026 ve třetím čtení schválila vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, tzv. EET 2.0.
Nová evidence se má vztahovat především na kontaktní platby, například hotovost, platby kartou či QR platby. Naopak běžné bankovní převody a úhrady faktur evidenci podléhat nemají. Systém nebude vyžadovat povinný tisk účtenek ani pořízení nových pokladních zařízení. Pro nejmenší podnikatele má být k dispozici bezplatná webová aplikace Finanční správy.
Návrh se však po projednání v Senátu vrací zpět do Poslanecké sněmovny. Senátoři navrhli několik změn, mimo jiné vypuštění bezhotovostních plateb z evidence tržeb.
Legislativní proces tak pokračuje dalším projednáváním ve Sněmovně, která může schválit senátní verzi, setrvat na svém původním znění nebo návrh zákona nepřijmout jako celek. V případě schválení vráceného návrhu zákona se předpokládá účinnost od 1. ledna 2027.

EET 2.0 doprovodí změny v dani z příjmů

Vedle samotného návratu EET obsahuje novela zákona také několik změn v oblasti daně z příjmů.
Pro zaměstnavatele je významná především úprava daňového režimu zdravotních benefitů. Vybrané preventivní zdravotní služby hrazené zaměstnavatelem, např. některá screeningová vyšetření, nadstandardní preventivní prohlídky či očkování, by nově neměly podléhat dani z příjmů zaměstnance. Tento režim ale nebude možné uplatnit např. pro estetické zákroky v oblasti plastické chirurgie, kosmetické služby nebo zdravotní zákroky.
Součástí návrhu je také zvýšení hranice pro vznik povinnosti fyzické osoby podat daňové přiznání z 50 000 Kč na 100 000 Kč. U zaměstnanců s dalšími příjmy by se současná hranice 20 000 Kč měla zvýšit na 40 000 Kč.
Změny se dotýkají také dobrovolného spropitného ve stravovacích službách a daňového režimu tichého vína poskytovaného jako reklamní předmět.
Legislativní proces však dosud není ukončen, a proto doporučujeme před praktickou aplikací jednotlivých změn vyčkat na konečné znění zákona účinného od 1. ledna 2027.

Daňové úroky od července vzrostly

Zvýšení repo sazby ČNB na 3,75 % se od 1. července 2026 projeví také do sazeb daňových úroků. Úrok z prodlení při pozdní úhradě daně tak ve druhém pololetí 2026 činí 11,75 % ročně. Pokud správce daně povolí posečkání s úhradou, uplatní se poloviční sazba.
Vyšší sazba se současně promítá i do kompenzací, na které mohou mít nárok daňové subjekty při pozdním vrácení přeplatku nebo při nesprávně stanovené dani. U úroku z nadměrného odpočtu DPH se v příslušných případech uplatní poloviční sazba. Nové sazby tak mají dopad nejen na náklady spojené s pozdní úhradou daně, ale také na částky, které může naopak daňový subjekt požadovat po správci daně.

DPH v praxi

Další krok k systému ViDA

V legislativním procesu se nachází novela zákona o DPH, která má od 1. ledna 2027 implementovat první část evropského balíčku VAT in the Digital Age (ViDA).
Jednou z hlavních změn má být úprava režimu jednoho správního místa - One Stop Shop (OSS), který umožňuje odvádět DPH z vybraných přeshraničních transakcí prostřednictvím jediného členského státu. Jeho využití se má rozšířit například na některé přeshraniční dodávky elektřiny, plynu, tepla a chladu.
Novela zároveň rozšiřuje odpovědnost elektronických platforem za odvod DPH v režimu tzv. domnělého dodavatele a sjednocuje okamžik uskutečnění plnění u vybraných služeb vykazovaných prostřednictvím OSS.
Pozornost si zaslouží také plánované změny režimu call-off skladů, jejichž účinnost je navržena od 1. července 2028. Dosavadní pravidla se však budou moci přechodně používat až do 30. června 2029, a to u zboží, jehož přeprava do cílového členského státu skončí nejpozději 30. června 2028. Firmy, které přeshraniční skladové modely využívají, by proto měly s předstihem prověřit své dodavatelské a logistické procesy, zejména případné registrační povinnosti v jednotlivých státech. Návrh novely nyní pokračuje v legislativním procesu.

Plánovací smlouvy mohou podléhat DPH

Generální finanční ředitelství (GFŘ) nově potvrdilo, že skutečnost, že je plánovací smlouva podle stavebního zákona veřejnoprávní, sama o sobě neznamená, že plnění z ní jsou mimo režim DPH. Pokud obec, městská část nebo kraj za své závazky obdrží od stavebníka úplatu, je rozhodující, zda tato platba představuje přímou protihodnotu za konkrétní poskytnuté plnění. Pokud ano, může jít o ekonomickou činnost podléhající DPH.
Praktický dopad je významný zejména pro přípravu nových i posouzení stávajících plánovacích smluv. Je vhodné jasně vymezit jednotlivé závazky obce či kraje, jejich vazbu na sjednanou úplatu a způsob fakturace. Závěry GFŘ se uplatňují od 17. června 2026, a proto by obce i stavebníci měli prověřit, zda dosavadní nastavení smluv a jejich daňové posouzení odpovídá aktuálnímu výkladu.

Nový výklad DPH při darování zboží

Generální finanční ředitelství od 1. července 2026 aktualizovalo svůj přístup k DPH při bezúplatném dodání zboží.
U vybraného zboží, například potravin, oděvů nebo starších kolekcí, může být za určitých podmínek základem daně jeho velmi nízká hodnota. Pro uplatnění tohoto režimu je však důležité umět doložit, proč zboží již nemá běžnou tržní hodnotu a komu, kdy a v jakém rozsahu bylo darováno. Firmy by proto měly věnovat pozornost evidenci darů a uchovávat podklady prokazující například stáří, stav, neprodejnost či obchodní důvody pro vyřazení zboží.
Pro firmy bude důležitá především dokumentace. Doporučujeme proto uchovávat podklady prokazující stav, stáří a neprodejnost zboží, důvody jeho vyřazení a informace o tom, komu, kdy a v jakém rozsahu bylo darováno.

DPH a dotace

Finanční správa potvrdila, že samotné financování projektu z dotace automaticky nezakládá nárok na odpočet DPH, tj. že zdroj financování není pro nárok na odpočet určující. Rozhodující je, k jakému účelu jsou přijatá plnění skutečně využívána. Pokud jsou použita výhradně pro bezúplatné aktivity bez vazby na ekonomickou činnost, nárok na odpočet zpravidla nevznikne. Naopak odpočet může být uplatnitelný, pokud společnost prokáže využití výsledků projektu pro svou zdanitelnou činnost - například při vývoji produktu, technologie nebo následném poskytování placených služeb. Klíčová bude vždy schopnost tuto vazbu doložit konkrétními podklady.

Zaměstnanci pracující v zahraničí

Nová pravidla pro vysílání pracovníků v EU

Evropská pravidla koordinace sociálního zabezpečení při přeshraniční práci se mají výrazně zpřísnit. Zaměstnavatelé budou muset počítat zejména s delší minimální dobou pojištění v domovském státě před vysláním, která se má prodloužit z jednoho na tři měsíce, a také s povinnou dvouměsíční přestávkou mezi jednotlivými vysláními. Ta se nově nebude vztahovat jen na opakované vyslání do stejné země, ale obecně na navazující vyslání v rámci EU. Firmy proto budou muset systematicky sledovat kompletní historii vyslání jednotlivých zaměstnanců napříč státy a zajistit lepší koordinaci mezi HR, mzdovým oddělením a dalšími týmy.
Novela také konkretizuje podmínky pro určení příslušného státu u osob pracujících ve dvou či více státech. V praxi to může vést ke změně příslušnosti zaměstnance k systému sociálního zabezpečení jiného státu než dosud. Větší důraz bude také kladen na skutečné místo podnikání zaměstnavatele a na detailnější evidenci, kde a v jakém rozsahu zaměstnanec práci skutečně fyzicky vykonává.
Změny se dotknou také formulářů A1, tzv. vyslání do 24 měsíců, u nichž má být nově vyžadováno podání žádosti ještě před zahájením přeshraniční práce, s omezenými výjimkami pro krátké služební cesty. Současně se zpřesní pravidla pro zaměstnance pracující ve více státech a lze očekávat také vyšší míru kontrol a rychlejší výměnu informací mezi institucemi jednotlivých členských států.
Nová pravidla ještě musí být formálně přijata a zveřejněna v Úředním věstníku EU a začnou platit až po dvouletém přechodném období. Firmám s častým přeshraničním pohybem zaměstnanců však již nyní doporučujeme prověřit interní evidenci vyslání a spolupráci mezi HR a mzdovým oddělením.

Mezinárodní skupiny a reporting

EU plánuje výrazné zjednodušení daňového reportingu

Evropská komise v červnu představila rozsáhlý balíček návrhů zaměřený na zjednodušení evropských pravidel přímých daní a snížení administrativní zátěže podniků.
Jednou z hlavních změn má být přepracování systému DAC, tedy evropských pravidel pro administrativní spolupráci a výměnu daňových informací. Dosavadní úpravy mají být spojeny do jednoho přehlednějšího právního předpisu a současně mají být omezeny některé duplicitní oznamovací povinnosti.
Významné zjednodušení se navrhuje například u skupin podléhajících pravidlům Pilíře 2, které by již neměly současně vykazovat některá přeshraniční uspořádání podle DAC6. Zjednodušit se mají také oznamovací povinnosti v oblasti klasického Country-by-Country Reportingu a centrálního podávání informací podle Pilíře 2.
Jde zatím o evropský legislativní návrh, jehož konečná podoba se může změnit.

Pilíř 2: centrální reporting čeká na českou legislativu

DAC9 umožňuje nadnárodním skupinám zjednodušit plnění informačních povinností souvisejících s globální minimální daní. Informační přehled bude možné za splnění podmínek podat za skupinu centrálně v jednom státě a jednotlivé daňové správy si následně potřebné údaje automaticky vymění.
Česká legislativa potřebná pro plné fungování tohoto mechanismu však zatím není dokončena. Návrh novely zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní se stále nachází v Poslanecké sněmovně.
Dotčeným nadnárodním skupinám proto doporučujeme další vývoj legislativy sledovat, zejména s ohledem na reportingové povinnosti vztahující se již k předchozím obdobím.

Public CbCR: první zveřejňování přichází již v roce 2026

Velké nadnárodní skupiny a některé samostatné podniky s přeshraničním prvkem čeká nová povinnost veřejně zveřejňovat informace o svém daňovém zatížení.
Veřejný country by country reporting - Public CbCR - se týká zejména skupin s konsolidovanými výnosy, pokud jsou ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích splněny dvě podmínky: u nadnárodní skupiny konsolidované výnosy dosáhnou 750 milionů eur a u samostatného podniku s přeshraničním prvkem čistý obrat překročí 19 mliliard Kč.
Povinnost se vztahuje na účetní období začatá po 22. červnu 2024. U subjektů s hospodářským rokem začínajícím po 22. červnu 2024 může první vykazované období skončit už v roce 2025. Zpráva se zveřejňuje do 12 měsíců od rozvahového dne. Například u účetního období končícího 30. června 2025 měla být zpráva sestavena a zveřejněna do 30. června 2026.
U společností, kde je účetním obdobím kalendářní rok, bude při splnění příslušných podmínek prvním obdobím, za které se zpráva sestavuje a zveřejňuje, rok 2025. Zprávu tedy budou muset sestavit do konce roku 2026. Report bude obsahovat například výnosy, zisk před zdaněním, zaplacenou a splatnou daň, počet zaměstnanců a další údaje členěné podle jednotlivých daňových jurisdikcí.
Na rozdíl od klasického CbCR určeného daňovým správám jde o veřejně dostupnou zprávu. Povinné společnosti by proto neměly řešit pouze samotnou přípravu dat, ale také jejich prezentaci a případný reputační dopad zveřejňovaných informací.